Nový přírůstek do muzejní expozice
Památník Antonína Dvořáka ve Zlonicích má své hlavní poslání obsaženo v názvu: jedná se o instituci muzejního typu, tedy s úkolem mimo jiné shromažďovat, zpracovávat a vystavovat hmotné doklady z historie; jde o instituci zaměřenou na odkaz Antonína Dvořáka, tedy na hudbu s důrazem na osobnost skladatele; jde o instituci s regionální působností, kdy se jedná o kraj s hudební tradicí. Co může tedy naplňovat toto poslání lépe než přírůstky do muzejního fondu spjaté s hudbou a zároveň se jménem skladatele? - Tím nejnovějším v Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích je hudební nástroj - citera. Jedná se o dar manželů Januškových, příznivců Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. Byl předán před přednáškou Boj proti Dvořákovi (!?) dne 28. 2. 2025.
Přestože mezi vystavenými exponáty v budově bývalé varhaníkovny je již celá řada hudebních nástrojů, citera mezi nimi bude zastávat přeci jen významnější místo. Jedná se o nástroj spjatý se životem skladatele. Upřesněno: s jeho dětstvím a dospíváním v rodné Nelahozevsi a ve Zlonicích (1841-1857). Citera byla totiž doslova milovaným nástrojem jeho otce Františka Dvořáka po celý jeho život, v dobách vesměs neúspěšného podnikání i neutěšeného stáří na Kladně a ve Velvarech (viz obrazová rekonstrukce v záhlaví příspěvku s podobenkou Františka Dvořáka).1/ František Dvořák podle všeho pouze naplňoval rodinnou tradici v řeznickém a hostinském řemesle, daleko více pro něho ale znamenala hudba. Zcela jistě právě tato skutečnost rozhodla o osudu jeho rovněž hudbě oddaného syna. 2/
O místě expozice citery tedy bylo rozhodnuto bez zaváhání: Dvořákova síň, vedle portrétu Františka Dvořáka. 3/
Poznámky
1/ Přední dvořákovský badatel a spoluzakladatel Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích J. M. Květ k tomu poznamenal: "Fr. Dvořák skončil svou živnostenskou kariéru v Zlonicích jako žebrák. Nebyl ušetřen žádné rány, která mohla naň dopadnout, a z žalob, jež naň byly podány, vidíme, jak nelítostně a bez sentimentality bylo proti němu postupováno. Zbyla mu pro potěšení jen citera, jež byla také jediným zdrojem jeho příjmů, neboť se živil hrou na ni a vyučováním. Vstup skladatele (tj. Antonína Dvořáka), který v té době už chodil hrát s kapelou Komzákovou po pražských restauracích, do života po absolutoriu varhanické školy, byl tedy trudný. Otec a syn se živili hudbou a pro oba byl to v té formě, jak bylo nutno hudbu provádět, jistě úděl těžký". KVĚT, M. Mládí Antonína Dvořáka. Praha: Světový literární klub, 1943, s. 114.
2/ V nověji objevených archivních záznamech bylo také zjištěno, že František Dvořák "měl ke hře na tento nástroj živnostenskou koncesi, doplněnou později další koncesí ke hře na harmoniku, a provozoval tedy obě řádně povoleným výdělečným způsobem". KRAJNÍK, S. Antonín Dvořák a náš kraj. Kladno: Okresní muzeum Kladno, 1997, s. 17. Stanislav Krajník význam svých archivních nálezů na jiném místě vysvětluje: "Patrně nejzajímavější z těchto nálezů se týkají vztahu skladatelova otce Františka k jeho řeznickému povolání, jakož i k Antonínovu hudebnímu talentu. Právě tento vztah býval zvláště v populárním podání líčen tak, jako by snad bývalo třeba nejprve překonat otcův odpor k zamýšlené hudebnické dráze synově, přičemž byl zdůrazňován především rozhodující podíl zlonického kantora a muzikanta Antonína Liehmanna na prosazení Antonínovy životní touhy. Aniž chceme popírat nesporné velké zásluhy tohoto Dvořákova učitele o rozvíjení chlapcova hudebního nadání, nemůže nám uniknout, že již Květ postřehl správně muzikální sklony skladatelova otce, zejména celoživotní zálibu ve hře na citeru, což vystihuje pregnantně Burghauser konstatováním že "skladatelův otec se minul povoláním" a že "si nemůžeme vůbec představit, že při dobrotě svého srdce kdy vážně bránil synovi, u něhož se projevoval tak výrazná hudební talent, aby se zcela věnoval pouze hudbě." KŔAJNÍK, S. Archivní nález k Františku Dvořákovi, otci skladatele Antonína Dvořáka. Hudební věda XXXIII, 1996, s. 286-289.
3/ Ve sbírkách Hudebního muzea - Muzea Antonína Dvořáka v Praze je uloženo i několik nenáročných skladeb pro citeru od Františka Dvořáka. Ty využil v roce 2023 i vynikající český citerista Michal Müller spolu s violistou Petrem Holmanem při svém vystoupení v sále hostince U Cempírka ve Vysoké u Příbrami (viz Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké), s komentářem, že jde o veselé vzpomínání na hospodské koncertování Antonína Dvořáka a jeho otce Františka Dvořáka.