Historie pomníku Antonína Dvořáka

Na mírném svahu před budovou Památníku je umístěný pomník Antonína Dvořáka. Na podkladové desce s průvodním textem je vyšší žulový podstavec s bustou skladatele. Ke vzniku pomníku nevedla přímá cesta...

Myšlenka postavení pomníku a založení fondu. Myšlenka postavit pomník Antonínu Dvořákovi vznikla v roce 1912 při oslavném večeru pětadvacetileté sbormistrovské práce Antonína Wolfa, ředitele kůru a varhaníka zlonického kostela 1/. Ale až o pětatřicet let později, v roce 1947, vznikl fond na vybudování pomníku. Tehdy zemřela mladá hudebně nadaná žena Božena Klímová ve Zlonicích, choť úředníka místní záložny, vynikající klavíristka, divadelní ochotnice a učitelka hry na klavír. Nadšeně seznamovala venkov s hudbou Antonína Dvořáka. "V duchu zvěčnělé uctili ochotníci a jiní její památku ne květinami, ale peněžitým darem, který se stal základem fondu pro postavení pomníku Antonínu Dvořákovi ve Zlonicích, zpodobující ho v mladých letech, kdy tvořil první symfonii Zlonické zvony. Úkol za svůj přijala tehdejší Ochotnická a vzdělávací jednota Šubert ve Zlonicích. Tak léta plynula a fond rostl.(...) K 31. 5. 1953 dosáhl v opatrování Šuberta (spíše jedinců) výše Kčs 19.000. Měnovou reformou k 31. 5. 1953 byl přehodnocen dle zákona a činil Kčs 2.300. Ve střádání pokračováno dále a při dojednání s MNV v Zlonicích k 1. 1. 1960 byl již Kčs 4.085,81. " 2/ 

Vlastivědný kroužek a péče o fond. Divadelní spolek Šubert byl ale v roce 1959 zrušen a fond zůstal v ochraně několika jedinců - zakladatelú fondu. Cesta ke zbudování pomníku se tak stížila. Nabídli tedy fond Vlastivědnému kroužku Zlonicka a ten ho převzal oficiálně do své správy. Oznámil zároveň převzetí a správu fondu Místnímu národnímu výboru ve Zlonicích s žádostí, aby si národní výbor zařadil vytvoření pomníku do finančního plánu třetí pětiletky (1960-1965) a pomník mohl být v roce 1964, tedy v roce 60. výročí úmrtí Antonína Dvořáka, postaven. Místní národní výbor, kulturní komise i osvětová beseda daly souhlas. Vlastivědný kroužek také požádal o pomoc všechny složky obce. V roce 1961 byla pak vlastivědným kroužkem založena kronika fondu pro postavení pomníku (její titulní list namaloval místní stavitel Karel Nedvěd, místopředseda kroužku). Vlastivědný kroužek pak nadále v rámci své činnosti získával další finanční prostředky do fondu, například z kulturních vystoupení ve prospěch postavení pomníku, rozprodeje kroužkem vydaných vlastivědných tiskovin 3/, finančních darů 4/ .

Návrh a zpracování pomníku. Převzetím fondu v roce 1959 Vlastivědným kroužkem Zlonicka dostaly přípravy k realizaci pomníku rychlejší spád. Zástupci vlastivědného kroužku zhotovení pomníku vyjednali se zlonickým rodákem, akademickým sochařem Václavem Koukolíčkem 5/. Ten pak vypracoval návrh pomníku podle zadání a v souladu s určením fondu na postavení pomníku, totiž zpodobnit Antonína Dvořáka jako mladého "tvůrce symfonie Zlonické zvony" 5/. V září roku 1964 uspořádal vlastivědný kroužek pod záštitou Západočeské galerie v Památníku výstavu plastik Václava Koukolíčka, kde byly vystaveny i jeho návrhy na pomník. - Ale nakonec se vložil do přípravných prací Krajský národní výbor a převzal zbudování pomníku jako svůj investiční úkol. Středisko státní památkové péče pak v roce 1965 zadalo úkol jinému sochaři, Antonínu Kuldovi 6/. Pozměnilo se i zadání: Antonín Dvořák bude zpodoben nikoliv jako mladík, ale ve svém mužném věku. Náklady pomníku tedy uhradil jako svoji investiční položku Krajský národní výbor, Vlastivědný kroužek Zlonicka zaplatil dopravu žulových kvádrů podstavce pod bustu, vybudování základů pomníku, vysekání nápisu a úpravu okolí, to vše podle návrhu architekta Luďka Kozáka 7/. V základech pomníku byla uložena pamětní listina s textem "Stavěli Bohumil Sádlo a Miroslav Voráček od Českomoravského průmyslu kamene, kameníci z Požár 15. a 16. 9. 1966 v roce 125. výročí Mistra Antonína Dvořáka." Na podstavec byl umístěn nápis: "Antonín Dvořák Tvůrce symfonie Zlonické zvony." 8/  

Odhalení pomníku Antonína Dvořáka. Popis programu a průběhu slavnostní akce se zachoval v obecní kronice: "K uctění 125. výročí narození Mistra Antonína Dvořáka byl pomník předán veřejnosti. Za chladného, větrného, podmračeného dne byl pomník odhalen. V neděli dne 25. září 1966 ve 14 hod. sešlo se k slavnosti hojně zlonických občanů i hostů. Rodina Dvořákova byla zastoupena Mistrovou snachou Julií Dvořákovou 9/. Za KNV provedl odhalení pomníku ředitel střediska Státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje František Kubec a předal jej do opatrování MNV předsedovi Jiřímu Šimůnkovi. Slavnostní projev měl ředitel Muzea Antonína Dvořáka v Praze Dr. Karel Mikysa 10/. Za vlastivědný kroužek promluvil zástupce ředitele školy František Králíček. Na slavnosti zpívali členové pěveckého sboru Dalibor ZK závodu ČKD Slaný za vedení sbormistra Ivo Koláře. Škoda, že se nedožili této chvíle kronikář Julius Švácha, zemřel 3.11.1964, a Karel Zelenka předseda vlastivědného kroužku 11/, kteří se tolik zasloužili o postavení pomníku. Musíme vděčně vzpomenout i Jiřího Kapra a stavitele Jana Nedvěda za jejich práci pro tuto akci." 12/ 

Poznámky a komentář

1/ Antonín Wolf (1858 -1939), reformátor chrámové hudby ve Zlonicích, spoluorganizátor zdejšího hudebního života (Hlahol, Wolfovo pěvecké kvarteto) a skladatel (např. skladba k vysvěcení zlonických zvonů), další z významných hudebních osobností Zlonic, viz slogan webu: Zlonice, jedna z kolébek české hudby.
2/ Kronika obce Zlonice IV., s.118 - Ochotnická a vzdělávací jednota Šubert byla založena v roce 1911. Název Šubert přijala na počest autora divadelních her a ředitele Národního divadla F. A. (Františka Adolfa) Šuberta (1849 - 1815), který se stal čestným členem Jednoty a byl přítomen i při prvním divadelním představení v roce 1911 ve Zlonicích, kdy byla sehrána v hostinci Český lev jeho hra Žně. - Vzhledem k historii fondu pro postavení pomníku Antonínu Dvořákovi je zajímavé, že spoluzakladatel fondu byl herec a režisér spolku Karel Zelenka, zároveň pozdější spoluzakladatel a předseda výboru Vlastivědného kroužku Zlonicka (viz k tomu pozn. 11).
3/ V říjnu roku 1964 vydala osvětová beseda, vlastivědný kroužek a kulturní a školská komise MNV Zlonice v nákladu 1000 kusů brožuru Zlonice, stručný průvodce městečkem a okolím, kterou sestavil Julius Švácha. "Dvanáct dvojic občanů rozprodalo 551 brožur za 5 Kčs a spolu s dárky od občanů byl výsledek akce Kčs 3.322 odevzdán ve prospěch postavení pomníku skladateli Antonínu Dvořákovi ve Zlonicích." (Kronika obce Zlonice, 1964, s. 236)
4/ Například v roce 1962 vlastivědný kroužek získal na základě poslední vůle Marie Šmejkalové dědický podíl z jejího domku, který po vyplacení dcerou Emílií Šmejkalovou činil 2.500 Kčs. Částka byla vložena do fondu pro postavení pomníku. (Kronika obce Zlonice IV., 1962, s. 172).
5/ Václav Koukolíček (1900-1967), narodil se ve Zlonicích, ale jeho život je spojený především se západočeským městem Rokycany, kde úspěšně provozoval kamenosochařský závod (ateliér), zde také zemřel a pozůstalost je uložena ve zdejším muzeu (Muzeum Dr. Bohuslava Horáka, pobočka Západočeského muzea v Plzni), které mu v roce 1917 uspořádalo k 50. výročí úmrtí jubilejní výstavu. Ve sbírkách zlonického Památníku jsou tři sádrové odlitky návrhů sochy Antonína Dvořáka v mladém věku (viz foto), ale také dřevěná patinovaná busta Antonína Dvořáka z roku 1965, kterou odkoupil od sochaře zlonický obecní úřad. Představuje skladatele v jeho pozdějším věku (!). Všechna tato díla jsou k vidění ve stálé expozici Památníku.
6/ Antonín Kulda (1921–2010 ), sochař a medailer, rodák ze Rtyně v Podkrkonoší, žák Vincence Makovského a Otakara Španiela, autora bronzové busty Antonína Dvořáka z roku 1927 na domě v Žitné ulici v Praze, kde skladatel po dlouhá léta žil a i zemřel.
7/ Údaj převzatý z kroniky. Správně šlo patrně o karlovarského architekta a urbanistu Ladislava Kozáka (1900 -1988). - Původně i výběr umístění pomníku před Památníkem a úpravu pozemku měl řešit Václav Koukolíček. V zápisu v obecní kronice se píše: "U akademického sochaře Václava Koukolíčka z Rokycan, zlonického rodáka, objednán model pomníku Ant. Dvořáka a především návrh architektonické úpravy vyhlédnutého místa v pohledově nejvhodnějším bodu předpolí Dvořákova památníku Zlonicka." (Kronika obce Zlonice, 1963, s. 198).
8/ Kronika obce Zlonice, 1966, s. 284.
9/ Zápis v kronice je nedůsledný, jak dokazuje fotodokumentace, neboť s Julií Dvořákovou byl na slavnostním odhalení pomníku i její manžel (skladatelův syn) Antonín Dvořák a jistě měl být jmenován mezi hosty i pravnuk Josef Suk (1929-2011) s manželkou Marií Sukovou (1926-2024).
10/ Karel Mikysa (1902 - 1984) také přispěl do brožury od Karla Zelenky Antonín Dvořák a Zlonice, kterou vydal Vlastivědný kroužek Zlonicka s podporou ONV v roce 1970, kratší statí Zlonické zvony. V autorském profilu je označen jako "zanícený šiřitel Mistrova díla i památky".
11/ Karel Zelenka (1893 - 1966) spoluzakladatel Památníku a v pořadí první a pak dlouholetý předseda Vlastivědného kroužku Zlonicka zemřel krátce před odhalením pomníku 19. 7. 1966.
12/  Kronika obce Zlonice, 1966, s. 284.