Hudba Antonína Liehmanna se hraje

Staří čeští venkovští kantoři, zpravidla zároveň varhaníci a ředitelé kúrů v místních kostelích, často byli sami autory hudebních skladeb. Hodně záleželo také na místní poptávce šlechty, panských úředníků a potřeb lidových zábav. Jistě ale jen ojediněle se stalo, že dílo přesáhlo svým významem hranice regionu, kde vzniklo. Právě ukázky ze skladeb zlonického kantora Antonína Liehmanna se prosadily do současného repertoáru určitě i díky tomu, že byl učitelem Antonína Dvořáka, badatelé tak snáze mohli v zasutých archivech kantorovy partitury objevit, docenit a vyzvednout ze zapomenutí. Stalo se tak i při nahrávce tří mší v plzeňském kostele Panny Marie Růžencové v roce 1993 (k reedici došlo v roce 2014) autorů Antonína Dvořáka (!), Josefa Suka a právě i Antonína Liehmanna s jeho nejzdařilejším dílem Mší d-moll. V komentáři  k nahrávce na CD je zdůrazněno, že právě tyto autory mimo jiné spojuje především "příbuzenství českého muzikanství". Také Josef Suk, tedy nejprve žák a pak i zeť Antonína Dvořáka, totiž "vyrůstal v úzkém kontaktu s venkovským muzikanstvím". - Na webu Radioteka.cz je možné zakoupit a stáhnout nahrávky jednotlivých skladeb ve formátu mp3 (lze získat i nahrávku na 2xCD, odtud použito repro obalu a bukletu).