K 75. výročí založení vlastivědného kroužku ve Zlonicích

Mezi významná kulturní jubilea regionu roku 2026 jistě právem patří také 75. výročí založení vlastivědného kroužku ve Zlonicích. Vše začalo v březnu roku 1951, kdy si "na první schůzce hrstka necelé desítky účastníků připravila program práce a ze svého středu zvolila výbor, aby společně uvedli kroužek v život. Předsedou se stal zanícený strážce literární a hudební tradice Zlonic Karel Zelenka, stavitel Jan Nedvěd uplatnil své bohaté odborné zkušenosti a historické znalosti jako konzervátor kroužku, Jiří Kapr přijal úkoly jednatele", cituje Milena Kozumplíková, členka vlastivědného kroužku, autorka a editorka sborníku z roku 2021. A dodává: "Téměř ihned po svém založení čítal kroužek již 72 členů. (...) Jsou mezi nimi zdejší učitelé, lékaři, řemeslníci, ale i příznivci z Dvořákova muzea v Praze." 1/

Označení "kroužek" dnes může znít příliš skromně vzhledem k rozsahu a náročnosti programu práce, který si v roce 1951 sestavila skupina zlonických příznivců vlastivědy. Blíže ho objasnili Radě Místního národního výboru ve Zlonicích v žádosti ke schválení činnosti kroužku jeho zástupci Karel Zelenka a  Jiří Kapr. 2/  

Vlastivědný kroužek a program práce (ze žádosti)
"Skutečnost, že historie Zlonic, prastarého lidského sídliště a Zlonicka vůbec zůstala vlastivědou téměř nepovšimnuta a ještě méně byla zveřejněna, pak současný stav některých zlonických stavebních památek a roztříštěnost jiných z různých oborů kulturních i blížící se 250-leté výročí povýšení obce na městečko, přiměly pracovníky a zájemce, pracující dosud soukromě a nesoustavně, aby se k práci sdružili, jednak k sebrání a uchování dokladů kulturního vývoje Zlonic a Zlonicka po všech stránkách, od nejstarších dob až k dnešku i po časy příští, jednak k jejich zveřejňování ukázkou, slovem a podle možnosti i tiskem. Tím dotčená práce překročí meze soukromé záliby a zájmu. Je pak potřebou a povinností vlastivědných pracovníků, aby svou práci konali veřejně. Shodli se proto na utvoření Vlastivědného kroužku Zlonicka a okolí." 3/ V dalším textu žádosti pak podepsaní uvádějí, že vlastivědný kroužek také žádá o "propůjčení tak zv. 'Špitálku' s příslušenstvím, aby po nejnutnějších opravách (pod dozorem kraj. památkového ref.) sloužil vlastivědě Zlonicka (do souboru oprav a úprav zahrnujeme i úpravu okolí budovy a umístění památníku Dvořákova)." 4/ Jednalo se vskutku o úctyhodný a odvážný program, který představoval náročnou rekonstrukci zcela zdevastované budovy 'Špitálku' a perspektivu mnoha let archivní práce, shromažďování sbírkových fondů, zpracování muzejních expozic a tisku pro veřejnost...

Vlastivědný kroužek a Společnost přátel starožitností
V té době byla pro vlastivědný kroužek podnětná zejména činnost pražské Společnosti přátel starožitností, nejstaršího českého spolku pro vlastivědu a kulturní dědictví. Ve zmíněné žádosti pisatelé uvádějí, že "jest ve Zlonicích a okolí několik vlastivědných pracovníků, členů celostátní Společnosti přátel starožitností v Praze i dosti vlastivědných zájemců" a zdůrazňují, že i tato společnost vítá vlastivědnou práci na Zlonicku a "přislíbila práci odbornou, radu i přispění". Je pravděpodobné, že někteří ze členů kroužku byli členy zmíněné společnosti, například Jan Nedvěd, stavitel, památkář, vlastivědný pracovník. V době založení kroužku si vzal na starost několikaletou rekonstrukci budovy budoucího regionálního muzea; o jeho zodpovědnosti a odborném přístupu svědčí i korespodence právě se Společností přátel starožitností, kde konzultoval způsob dohledání a případnou reprodukci Dientzenhoferových stavebních plánů zlonických staveb (a tedy i 'Špitálku') ve vídeňských archivech. 5/

Vlastivědný kroužek a spoluzakladatel J. M. Květ
Mezi nejvýznamější mimozlonické zakládající členy vlastivědného kroužku patřil Jan Miroslav Květ, v té době gymnaziální profesor v nedalekých Kalupech nad Vltavou. Patří mezi zakladatele odborné dvořákovské literatury a jako hudební historik mezi znalce hudebních tradic zdejšího kraje. Miroslav Hora, také zakládající člen vlastivědného kroužku, po letech ve svých vzpomínkách k J. M. Květovi poznamenal: "S jeho jménem se setkáváme od samých počátků založení VKZ a zvláště pak při budování Dvořákova památníku. Zabýval se mládím A. D. a doplnil mnoha svými poznatky toto období, které publikoval v knize Mládí A. D. Svými pracemi zachytil životopis A. Liehmanna a kantorů-hudebníků v kraji A. Dvořáka. Je zakladatelem našeho hudebního archivu. Získal pro nás mnoho cenných exponátů. Byl výborným organizátorem, měl styky s význačnými osobnostmi, které dovedl získat pro spolupráci s VKZ." 6/

Vlastivědný kroužek v době společenských změn
Rok 1951 spadá do nelehkého poválečného období přeměn společnosti, kdy po převzetí moci v roce 1948 komunistická strana v duchu své ideologie nekompromisně budovala tzv. lidově demokratické zřízení. V rámci reformy státní správy probíhala i reorganizace kulturního života společnosti (spolkového života, osvětových a lidovýchovných institucí). Součástí nového uspořádání byly takzvané osvětové besedy, kulturní organizace místních národních výborů, které ovlivňovaly život v obcích a zčásti nahrazovaly bývalou činnost spolků. Zlonický vlastivědný kroužek se organizačně začlenil pod Újezdní (střediskovou) osvětovou besedu ve Zlonicích. O začlenění vlastivědného kroužku krátce nato ale projevil zájem i Závodní klub (kulturní odborové zařízení) továrny Interier ve Zlonicích. Výbor vlastivědného kroužku po projednání nabídky odepsal (krátký výňatek): "Výbor již uvítal a členská naše schůze jistě uvítá každou možnou spolupráci s Klubem v míře nejhojnější. Kroužek se však  sotva může přesně a správně rozhodnouti pro jakékoli začlenění, pokud sám nebude znáti přesně své místo v celostátním uspořádání práce našeho druhu, tj. pokud se nevytváří nová formace ústředních vlastivědných orgánů a není známa jejich působnost. Připomínáme, že dočasné zapojení Kroužku do Újezdní osvětové besedy způsobila jen ta okolnost, že se vlastivědná činnost  našeho kraje  počala veřejně projevovati právě v době chystaných změn spolčovacího řádu. Jsme však přesvědčeni, že by i tak byla těsná naše spolupráce, bez začlenění, velmi na prospěch našemu i Vašemu poslání." 7/ 

Vlastivědný kroužek zahajuje činnost
Vlastivědný kroužek se při svém vzniku nesetkal s žádnými problémy, přestože byl založen v době nelehkých zásadních proměn společnosti, včetně radikálních změn v organizaci spolkového života. 8/ Jak je také uvedeno v žádosti o schválení činnosti kroužku, členové kroužku před jednáním Rady MNV ve Zlonicích ústně projednali záležitost i s předsedou MNV, politickým tajemníkem, kulturním referentem MNV i vedoucím Újezdní osvětové besedy ve Zlonicích, kteří měli pravomoc rozhodnutí ovlivnit. Nestalo se tak. Naopak o činnost vlastivědného kroužku byl zájem, jak dosvědčuje korespodence se Závodním klubem Interieru ve Zlonicích. A tak Vlastivědný kroužek Zlonicka měl k realizaci svého rozsáhlého a náročného programu práce cestu otevřenou. 9/ Důstojným symbolickým stvrzením vzniku vlastivědného kroužku a počátku budování regionálního muzea bylo vložení pamětní listiny dne 20. října 1952 do rekonstruované věžičky. Autorem textu byl předseda kroužku Karel Zelenka, podepsalo ji sedmnáct členů výboru a dozorčí rady Vlastivědného kroužku Zlonic a okolí. - Text pamětní listiny viz knihovna webu  Ve věžičce zlonického památníku je uložena pamětní listina.

Poznámky
1/ Kozumplíková, M. (ed.) 70 let - Vlastivědný kroužek Zlonicka - Dvořákův památník Zlonicka - 1951-2021.[Zlonice: VKZ, 2021]. Zde je také uvedeno: "Na konci roku 1951 sdružoval Vlastivědný kroužek Zlonicka 85 členů. Výbor a širší vedení tvořili: Karel Zelenka, MUDr. Jaroslav Jirkovský, Antonín Beránek z Dřínova, JUDr. Václav Fajgl, Jiří Kapr, Václav Franc, František Králíček, Jan Nedvěd, Karel Nedvěd, Čeněk Novotný st., Jindřich Ředina, Otakar Soukup, Julius Švácha, Antonín Stára, František Hlaváček, Bohumil Klíma a Alois Švejnoha. Tito také podepsali pamětní listinu a vložili ji 20. října 1952 do kupole věžičky." (s. 5)
2/ Vlastivědný kroužek Zlonic a okolí. Schválení činnosti. [Dopis, strojopis]. Radě Místního národního výboru, Zlonice dne 10. 5. 1951. Archiv Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. K osobnostem regionu K. Zelenky a J. Kapra viz článek Zakladatelé / budovatelé. 
3/ Vlastivědný kroužek pro Zlonice a okolí si ponechal svůj název jen několik let, v roce 1954 při slavnostním otevření dokončeného zlonického regionílního muzea, Dvořákova památníku Zlonicka, už je uvedený současný název, sjednocený s tehdejším názvem památníku - Vlastivědný kroužek Zlonicka. Ovšem ve výkazech činnosti vlastivědného kroužku se původní název porůznu objevuje ještě i v následujících letech. Tak je také správně uvedeno i v kapitole Památník Antonína Dvořáka v publikaci Zlonice. 1705-2005. Praha: vydavatelství LUH pro OÚ Zlonice, 2005, s. 89-90. Viz příspěvek K monografii o Zlonicích z roku 2005. Autorem textu je spoluautorka sborníku, dlouholetá členka kroužku, vedoucí zlonického Památníku Zdeňka Kuklová. Viz příspěvek Zemřela paní Zdeňka Kuklová.
4/  O zřízení muzea ve Zlonicích se mluvilo už před deseti lety na jednání Rady Obecního úřadu ve Zlonicích dne 26. 6. 1941. Rada "vyslechla návrh (není udáno čí návrh) na zřízení muzea v Zlonicích ve starém špitále čp. 20 a slíbila podporu." Pamětní kniha městečka Zlonice, 1941, s. 111. - K objasnění významu a využití budovy 'Špitálku' viz článek Jak se žilo ve špitále a také Ve věžičce zlonického památníku je uložena pamětní listina. Rada Obecního úřadu Zlonice 26. 6. 1941 
5/ Dr. Pelikán, Společnost přátel starožitností v Praze, panu staviteli Janu Nedvědovi. Dopis ze dne 8. 1. 1952. [Strojopis, opis]. Archiv Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích.
6/ Miroslav Hora Část historie VKZ. Signováno 25. 7. 1986. [Rukopis]. Archiv Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. M. Hora zde také uvádí: "V době založení VKZ v r. 1951 jsem působil jako ředitel jednotřídní školy v Béřovicích, kam jsem byl přeložen z býv. měšť. šk. ve Zlonicích v r. 1948. Nejdříve jsem dva roky dojížděl, až v r. 1950 jsem se do Béřovic přestěhoval. Se Zl. jsem však udržoval stálý styk, hlavně s div, ochotníky a Sokolem. proto jsem se také stal  zakládajícím členem VKZ, které jsem si udržoval i když jsem byl v r. 1958 přeložen do Knovíze." K osobnosti Miroslava Hory také viz příspěvek Vzpomínka na pana učitele Miroslava Horu.
7/ Vlastivědný kroužek pro Zlonice a okolí [viz obrázek razítka v úvodu příspěvku] Závodnímu klubu Interier ve Zlonicích. Zlonice dne 29. března 1952. [Strojopis]. Archiv Antonína Dvořáka ve Zlonicích.
8/ Ve stejné době vzniklo v nedaleké Nelahozevsi Muzeum A. Dvořáka. Muzeum založila Společnost A. Dvořáka v Praze a Národní kulturní komise, ústřední orgán památkové péče pověřený správou zestátněného kulturního majetku; komise krátce na to činnost ukončila a agendu převzala Státní památková správa. (Příklad reorganizace státní správy.) Nelahozevské muzeum bylo založeno jako muzeum osobnosti A. Dvořáka, vlastivědný kroužek začal budovat muzeum regionu, které by zahrnovalo i památník zlonického mládí A. Dvořáka. 
9/ V následující činnosti kroužku pak jistě bylo možné očekávat mnoho problémů, ovšem problémů převážně rázu administrativního a technického, v první řadě při nastávající náročné rekonstrukci 'Špitálku', sídla vlastivědného kroužku. Výjimkou v padesátých letech byly neujasněné organizační vztahy se Společností Antonína Dvořáka v Praze. To je ale téma, které se netýká samotného vzniku vlastivědného kroužku.