Nejcennější exponáty Památníku

Pro každé zařízení muzejního typu jsou samozřejmě cenné takové sbírkové předměty, které doplňují sbírky v tom hlavním tématu. kterému se zařízení věnuje a zároveň jsou autentické. To znamená, že je prokázána jejich pravost ve smyslu jejich původu (doby, místa, případně tvůrce).
Zlonický Památník samozřejmě musí mít celou řadu takových sbírkových předmětů, aby mohl návštěvníkům co nabídnout. K těm nejcennějším patří ty, které jsou přímo z majetku Antonína Dvořáka. Nejedná se však o předměty z let pobytu Antonína Dvořáka ve Zlonicích, jak by se možná dalo očekávat, ale z pozdního období jeho života i jeho úmrtí. Nacházejí se v prostorách Dvořákovy síně a patří mezi stálé výstavní exponáty. Návštěvníky Památníku o tom informuje text v expozici, ale zápis v obecní kronice Zlonic je podrobnější a uvádí všechny okolnosti získání těchto předmětů i s důležitou smluvní podmínkou:

"Dne 11. 7. (1960) uskutečněn zájezd autokarem směrem jeskyně Koněprusy, Zbraslav a Vysoká u Příbrami. Tam byl hlavní cíl zájezdu. Celá výprava setrvala delší dobu v družné společnosti a srdečné zábavě s rodinou syna Dvořákova Otakara a jeho manželky. Tam byl slíben větší dar z pozůstalosti mistra Dvořáka. Dar také pro Dvořákův památník Zlonicka došel a sestával: z úmrtního lože mistra Antonína Dvořáka z jeho bytu v Praze a zrcadlo, a dále došel balíček stuh, které byly při různých příležitostech od různých významných dárců položeny na mistrův hrob na Vyšehradě. Došla i druhá část darů: 4 upomínky věnované mistrovi při jeho návštěvách při některých městech nabo darované od přátelských osob. Dary tyto byly: stříbrná ratolest z Čáslavě, psací souprava z Českého Brodu, kniha pro kapelníka – vlastní majetek Dvořákův, skříňka ebenová na dary věnovaná Dvořákovi architektem a mecenášem pražským Hlávkou a kuřácký příbor – dar to z doby pobytu v Americe. O těchto darech sepsána mezi rodinou Dvořákovou a MNV v Zlonicích smlouva písemná (je ve spisech MNV), která stanoví, že všechny tyto dary musí zůstati ve Zlonicích a nesmí býti nikým a nikdy předány do majetku jiné obce, korporace nebo jedinci. To je výslovné přání rodiny Dvořákovy." (Kronika obce Zlonice, 1960, s. 118).

Velmi zajímavý a důležitý je zápis v kronice následujícího roku 1961, který také není třeba komentovat:

"Vlastivědný kroužek se letos dožil 10 let života. K tomuto jubileu a k výročí 120, narozenin mistra Antonína Dvořáka uspořádána v Památníku výstava památek na mistra Antonína Dvořáka, které vlastivědný kroužek získal darem od syna mistra Antonína Dvořáka Otakara. (...) Výstava tato byla doplněna obrazovým souborem min. školství ze života Dvořákova, kterou pro Zlonice opatřil příznivec Dvořákova památníku prof. Květ. Tento soubor obrazů je propagačním materiálem mistra Dvořáka v cizině. Dne 10. září (1961) navštívil Dvořákův památník syn mistrův Otakar s chotí. Měli velkou radost z uspořádání výstavy. Jaké pak bylo pro nás překvapení, když o 5 dní později došel do Zlonic od rodiny Dvořákovy telegram, že v pátek 15. září náhle zemřel syn Otakar. Tři zástupci vlastivědného kroužku byli při jeho kremaci ve Strašnicích přítomni (K. Zelenka, J. Kapr a J. Švácha)." (Kronika obce Zlonice, 1961. s. 147 - 148).