(Nejen) Japonci ve Zlonicích

Během každého roku zavítá do Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích několik návštěv z ciziny. Za ta léta to už byli návštěvníci od Mexika a USA až po Vietnam a Japonsko. V minulých letech například z Maďarska (Budapešt), Kanady (Montreal), Anglie (Bradford), Francie (Vitré), Arménie (Jerevan), NSR (Naumburg) a dalších a dalších míst včetně letošní návštěvy z USA (o tom viz na jiném místě Zprávy). Bylo by zajímavé sestavit alespoň přibližný přehled. Jisté ale je, že japonští zájemci o stopy, které zanechal budoucí slavný český skladatel ve Zlonicích, patří v návštěvní knize mezi nejčetněji zastoupené národy. Samozřejmě je zajímá především expozice v Dvořákově síni s osobními předměty skladatele. Tedy vše autentické ze života Antonína Dvořáka, kam patří i samotná budova Varhaníkovny.  Návštěva z japonské Kagoshymi letos v červnu byla nečekaná, ale příjemná opět svým až přeuctivým přístupem k památce a dílu Antonína Dvořáka, podobně jako tomu bylo i u japonské klavíristky Yukiko Sawy letos v březnu (o tom viz na jiném místě Zprávy). Mezi zajímavosti také patří, že v minulosti pracovníci vlastivědného kroužku přispěli cennými informacemi ke zpracování biografie Antonína Dvořáka japonské autorce Yuriky Kuronumy, která v roce 1980 navštívila zlonický Památník. Přislíbila, že až kniha bude v Tokiu vydána, zašle ji. Začátkem roku 1983 přišla zpráva z Mexika, kde autorka žila, že knihu zasílá. Kniha skutečně do Zlonic dorazila. Na titulní straně (v japonské knize poslední strana) je zlonický kostel, v knize je pak několik reprodukcí z Památníku a snímků městečka. Autorka v publikaci i v besedě v japonské televizi vřele zavzpomínala na svou návštěvu ve Zlonicích. 1/ A tak by bylo možné pokračovat ve výčtu dalších zajímavých japonských návštěv, mezi které jistě patří i hromadná výprava z japonského velvyslanectví v Praze.
Není těžké zjistit důvod takového zájmu. Je jím melodický a lyrický charakter hudby Antonína Dvořáka rezonující s japonským vkusem oceňujícím citlivost, jemné nálady, nostalgii, motivy vztahu k přírodě a domovu, k pomíjivosti. A jde tu i o tradici systematické výuky západní klasické hudby, kde česká hudba vedle hudby německé má velkou prestiž. Velmi populární devátá symfonie zvaná Novosvětská od Antonína Dvořáka se v Japonsku hraje i na konci roku v tzv. Daiku sezóně. Ta byla původně zasvěcená výhradně deváté symfonii S Ódou na radost od Ludwiga van Beethovena. 2/
 

Odkazy
1/ Kronika obce Zlonice, 1983, s.293. 
2/ V Japonsku se Beethovenova symfonie jednoduše nazývá daiku, což znamená číslo devět. Sbory po celé zemi ji zpívají v němčině. Pro zajímavost: jeden sbor v Ósace zahrnuje 10 000 lidí a proslul jako Number Nine Chorus (tedy sbor č. 9).