S Antonínem Dvořákem v Americe

Americká perioda v životě a díle Antonína Dvořáka (1892-1895) samozřejmě byla po všech stránkách mimořádnou historickou, kulturní a společenskou událostí. I v dnešním naprosto proměněném světě musí každý kulturní empatický člověk zkrátka žasnout. 
Není divu, že se čas od času najdou spisovatelé-badatelé, kteří se vydají za vynaložení nepochybně značného úsilí po amerických stopách Antonína Dvořáka, aby podali o těch dávných úspěších a slávě svědectví. Byli to dosud: autor literatury faktu a historických záhad Miroslav Ivanov, kterého zajímal vznik deváté symfonie (1), Josef Škvorecký, který po sběru dat si vydal publikaci nejprve ve svém exilovém nakladateství (2) a literární a televizní popularizátor Zdeněk Mahler (3).  Před několika lety pak Národní muzeum v Praze vydalo publikaci, která doplnila práce jmenovaných autorů o vzpomínky výborného houslisty Čechoameričana Josefa Jana Kovaříka, osobního tajemníka Antonína Dvořáka, který mu vypomáhal při americkém pobytu (4) . 
A jak se to vše týká Zlonic? Vlastivědný kroužek Zlonicka totiž také přispěl svým edičním činem právě k rozšíření naposledy zmíněné memoárové literatury. Bylo to ale mnohem dříve a v míře daleko skromnější: téměř před pětačtyřiceti lety vydal brožuru S Antonínem Dvořákem v Americe. Vzpomínky Barbory Škuderové-Klírové a jejího syna Tomáše Škudery, V úplném závěru brožury je uvedeno vysvětlení: "V roce 1981 při jednom zájezdu mšenských pacientů do Zlonic přivedla vedoucí zájezdu předsedovi Vlastivědného kroužku Zlonicka, Miroslavu Horovi, pana Tomáše Škuderu, a ten mu (...) vyprávěl o cestě své matky do Ameriky při druhé cestě Antonína Dvořáka, kdy dělala společnici paní Dvořákové. Protože času nebylo nazbyt a vyprávění bylo mnoho, požádal (Miroslav Hora) Tomáše Škuderu, aby tyto vzpomínky napsal, že by je Vlastivědný kroužek mohl vydat tiskem. Tomáš Škudera je skutečně napsal a dal (...) souhlas k otištění." - Celý text vzpomínky společnice paní Dvořákové, Barbory Škuderové-Klírové, i s komentáři naleznete pod menu Památník - Knihovna.
Ke skenu brožury je přiložen text z webu Městského muzea v Kožlanech, který zajímavě doplňuje, že rodina Čermákova (tedy rodina manželky Antonína Dvořáka) také pocházela z Kožlan jako Barbora Škuderová-Klírová a že bydliště rodiny Dvořáků v Praze navštívil její bratr, úspěšný malíř Josef Klír, v roce 1892 (!), když se po pětiletém úspěšném pobytu v Americe (!) vracel přes Londýn a Paříž zpět do Evropy, aby po dlouhé době navštívil svoje rodiče v Kožlanech.(5)


Poznámky
1/ IVANOV, M. Novosvětská aneb Vyprávění o Antonínu Dvořákovi, Praha: Panorama, 1984. Ze záložky knihy o autorovi: "Sledoval Dvořákovy stopy až za Mississippi ve Spillwillu, osadě českých vystěhovalců, studoval v amerických knihovnách i archivech a objevil některé materiály, které ještě nebyly u nás ani ve světové literatuře o Dvořákovi publikovány."
2/ ŠKVORECKÝ, J. Scherzo capriccioso. Škvorecký Josef. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1991; Praha: Odeon, 1991, při příležitosti 150. výročí narození A. Dvořáka, v tomto vydání se objevil knižní podtitul "Veselý sen o Dvořákovi"; další vydání Praha: Levné knihy KMa, 2005, Spisy Josefa Škvoreckého (svazek 41), Praha: Books and Cards, 2016.
3/ MAHLER, Z. Dvořák v Americe aneb Spirituál bílého muže. Praha: PRIMUS, 1990 a 1998, Praha: Sláfka, 2012. - Svou tvůrčí metodu Zdeněk Mahler popisuje takto: "Protože nejúčinněji působí pohled zevnitř, vložil jsem vyprávění do úst přímého účastníka – svědectví nám zprostředkuje Dvořákův žák a fámulus, jenž americký exkurs prožil s géniem doslova i obrazně pod jednou střechou. Příběh je založen na dokumentech, paměti i fantazii – fakta tvoří sloučeninu s fikcí – jde tedy o faction." Viz web: https://operaplus.cz/zapomenute-knizni-poklady-zdenek-mahler-spiritual-bileho-muze/
4/ NOVÁ K. a VEJVODOVÁ, V. Nejraději mne tituloval indiánem. Americké vzpomínky na Antonína Dvořáka. Národní muzeum, 2016.
5/ Viz: https://www.muzeumkozlany.cz/news/antonin-dvorak-a-kozlany/