Terinka

Poznámka úvodem. Následující příspěvek byl sestaven při příležitosti zařazení reprodukce spisku Miroslava Hory Po stopách Terinky z Jakobína (1989) do knihovny webu viz Po stopách Terinky z Jakobína.

Reálný příběh. Dívka jménem Terinka neodmyslitelně patří na začátek životního příběhu Antonína Dvořáka. Terezie (Terinka) Liehmannová (1840–1917) byla vedle souruzenců Rudolfa a Sidonie starší dcerou manželů Liehmannových. Rodina žila ve varhaníkovně, budově, která je dnes součástí Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. Otec Antonín Liehmann byl varhaník, regenschori (ředitelem kůru) a kantor budoucího skladatele. Ten ve Zlonicích pobýval v době svého raného mládí v letech 1853 až 1857 (viz také A. DVOŘÁK ). Antonín Dvořák byl spolužákem Terinky, zpívali spolu ve škole, v kostele a při různých slavnostních příležitostech, často spolu hrávali ve varhaníkovně (housle a klavír, na klavír i čtyřručně). Podle dochovaných dokladů, které jsou dnes součástí trvalé muzejní expozice (viz dále), se mezi nimi vytvořil hlubší citový vztah, který trval i v době prázdninových návštěv studenta pražské varhanické školy Antonína Dvořáka ve Zlonicích (viz zápis v Terinčině památníku z roku 1858) 1/ a krátce i poté (A. Dvořák zasílá v roce 1860 blahopřání na ozdobné kartičce a hedvábný šáteček). 2/ V roce 1864 se Terezie (Terinka) Liehmannová vdává za hospodářského správce votrubského velkostatku (poblíž městečka Slaného) Gabriela Čapka.  Antonín Dvořák ještě nějaký čas do rodiny zlonických Liehmannů zajížděl. Terezie (Terinka) Liehmannová - Čapková pak také, ale až v letech 1903-1912, tedy po smrti Antonína Dvořáka. Bydlela, rozvedená, nedaleko Zlonic v obci Panský Týnec. 3/

Umělecká inspirace: Jakobín, Zlonické zvony. Příběh jako by byl předobrazem libreta druhé opery Antonína Dvořáka Jakobín (premiéra v Národním divadle v Praze v roce 1889). Přesněji: nikoliv děj samotný, ale venkovská atmosféra a prostředí malého městečka, postavy kantora Bendy a jeho dcery Terinky (ano, stejné jméno (!)). Vrátil se tím Antonín Dvořák ve vzpomínce do doby svého zlonického mládí? Vše tomu nasvědčuje, ale doklady k tomu scházejí. Autorem libreta byla Marie Červinková-Riegrová. dcera  tehdejšího významného českého politika F. L. Riegra, který sám po předčasné smrti své dcery pohotově doplnil při úpravě druhé konečné verze opery text právě Terinčiny  písně.
Miroslav Hora, který dopodrobna zkoumal osud Terezie (Terinky) Liehmannové - Čapkové a její rodiny 4/ jde ještě dále, když se zamýšlí nad uměleckou inspirací vztahem Terinky a Antonína i v případě  Symfonie č. 1 c moll, známé jako Zlonické zvony, kterou Antonín Dvořák psal v době vzpomenuté svatby: "A jestliže druhá věta této symfonie, Adagio di molto, přináší jistý přízvuk tesklivé melancholie a rozbolestnělosti, můžeme předpokládat, že svatba Terinky nezůstala bez niterné odezvy a že se tu loučí s tím, co bylo nerozlučně spjato se Zlonicemi - se svou první mladistvou láskou." 5/

Terinka stále aktuální. Ať už tomu bylo s uměleckou inspirací reálným příběhem jakkoliv, Terezie (Terinka) Liehmannová je dodnes inspirující třeba i v oblastech mimouměleckých. Je možné z poslední doby připomenout například mezinárodní kulturně-historickou konferenci s názvem Dětství jako inspirační zdroj umělce, která se konala 9. září 2024 v Muzeu Antonína Dvořáka v Nelahozevsi jako součást projektu Rok české hudby, při které zazněly hned dva odborné příspěvky: o analýze klavírního alba, které sestavil Antonín Liehmann pro svou dceru, a o dochované rukopisné kuchařce T. Liehmannové se stovkami receptů jako jedinečným pohledem na každodenní život a stravování ve druhé polovině 19. století. 6/  Dalším příkladem inspirace z poslední doby je setkání "potomků Terinky z Dvořákovy opery Jakobín" na sokolovském zámku dne 17. 5. 2025, mezi kterými údajně byly "i známé tváře spojené s hudbou, vařením, ale i diplomacií" (viz foto). 7/ A trochu kuriozni příklad na závěr: Čokoládový alchimista Dan Syrový má v aktuální nabídce i čokoládu TERI s vysvětlením, že "chuť této čokolády je inspirována nejoblíbenější sladkostí Antonína Dvořáka. Antonín totiž miloval vanilkové štangle, které mu připravovala jeho přítelkyně Terinka Liehmannová."8/ 



Poznámky a odkazy

-/ Kresba v záhlaví příspěvku: Budova zlonické varhaníkovny ještě v původním stavu se vchodem v průčelí budovy.
1/ Text zní: "Když si někdy v různé době, / Trudem zastřeš pohled svůj, / Tenkrát pomni dívko sobě, / To psal věrný přítel tvůj. / V Zlonicích 18 7/9 58. A. L. Dvořák.".
2/ Na předtištěné kartičce Meine Gratulation text: "von Anton Dvořák - 18 28/7 60".
3/ "Kolik vzpomínek na šťastné mládí ji přinesl vstup do zlonického kostela. Kolikrát z jeho kůru zazněl její hlas! Co blažených pocitů ji přinesla chvíle když zpívala Ave Maria za doprovodu sólového houslového partu hraného Dvořákem. Ne, na takové chvíle se nezapomíná". HORA, M. Po stopách Terinky z Jakobína. Zlonice: VKZ, 1989.
4/ Viz celý text v knihovně webu Po stopách Terinky z Jakobína. 
5/ Tamtéž, s. 14.
6/  Redakce, Nelahozeves ožije ve znamení Antonína Dvořáka... [online] Nová večerní Praha, 1. 9. 2024. Proč právě na zámku v Sokolově: "Manžel Terinky Gabriel Tschapek (Czapek - Čapek) se narodil v Jindřichovicích, kde jeho otec dělal zámeckého správce u rodiny Nostitzů. Proto také účastníci rodinného setkání navštívili i sokolovský zámek a seznámili se zde s historií rodu Nostitzů." (Tamtéž)
7/  Muzeum Sokolov p. o. Karlovarského kraje, 20. 5. 2025. Facebook. 
8/ Viz cokobanka.cz.