Ve Vepřku si připomněli kantorskou a muzikantskou tradici 

Potomci rodiny Liehmannů
Vepřek je dnes součástí obce Nová Ves na Mělnicku, je vzdálený 20 kilometrů od Zlonic a geograficky přináleží do oblasti nazývané Dvořákův kraj. Podnět k připomínce kantorské a muzikantské tradice ve Vepřku dali potomci bývalé zdejší významné kantorské a muzikantské rodiny Liehmannů, kteří v roce 2020 požádali kronikáře Bruno Vogniče o pomoc při hledání památek a vzpomínek na předky. Ten zapátral a zjištěné údaje spolu s těmi, které získal od potomků, zveřejnil v tomtéž roce v Novoveském zpravodaji při příležitosti výročí 145 let od narození kantora Václava Liehmanna (1794-1875). Zdůraznil zásluhy Václava Liehmanna o hudební vzdělání mladšího bratra Antonína, budoucího zlonického kantora a učitele Antonína Dvořáka, a také vliv Václava Liehmanna na tehdy mladistvého Antonína Dvořáka, který hrával v jeho kapele.1/

Satranův mlýn ve Vepřku a muzeum Bylo nebylo...
Bývalý Satranův vodní mlýn ze 14. století ve Vepřeku je kulturní památkou s bohatou historií. V roce 2010 areál mlýna získala, ale už zcela v havarijním stavu, rodina Linzerova a pustila se do náročné rekonstrukce. V roce 2021 slavnostně otevřela zrekonstruovaný objekt veřejnosti k nejrůznějším společenským akcím (!) a obci nabídla k dispozici budovu Malého mlýna (!). Zde bylo v roce 2023 slavnostně otevřeno muzeum Bylo nebylo... "Naše obec má za sebou dlouhou a bohatou historii, pyšníme se významnými rodáky a obyvateli, kteří zanechali v minulosti zajímavou stopu. To nás vedlo k myšlence na založení muzea, kde vše uložíme a zpřístupníme veřejnosti," vysvětlila předsedkyně kulturního výboru Bohdana Tobiášková. 2/

Václava Liehmanna - setkání, výstavka a pietní zastavení na hřbitově
Dva roky po otevření muzea, 16. srpna 2025, pak byla v prostorách Malého mlýna instalována při příležitosti dožínkových oslav výstava věnovaná 150. výročí narození Václava Liehmanna. Na té se návštěvníci mohli dozvědět mnohé nejen o samotném vepřeckém kantorovi a jeho bratru Antonínovi, ale také získat povšechný přehled o školství v 19. století, kupříkladu o postavení tehdejšího učitele. Vernisáže výstavy se účasnili i zmínění potomci rodiny Liehmannů, kteří dali prvotní podnět a upozornili na výročí Václava Liehmana. Součástí setkání byla i návštěva hrobů rodiny Liehmannů na vepřeckém hřbitově a spolu se starostou obce Lukášem Jansou položení květin. K výročí Václava Liehmanna vyšel v Novoveském zpravodaji článek od Pavla Juříka, který doplnil informace kronikáře Bruno Vogniče například o bližší údaje o potomcích rodiny Liehmannů a o významu působení kantora Václava Liehmanna: "Záslužná práce Václava Liehmanna byla mnohokrát oceněna jeho nadřízenými. Koncem roku 1875 mu dokonce sám císař František Josef I. udělil, jako jedinému učiteli z Čech v tomto roce, Zlatý záslužný kříž. Jeho převzetí se již, bohužel, nedožil. ". 3/

Poznámky

1/ Vognič, B. Václav Liehmann - významný vepřecký rodák (!) Novoveský zpravodaj, 2020, září, s. 22-24. Tamtéž zmínky o Antonínu Dvořákovi: 
"Do Vepřku chodil hrát na pouti mladý Antonín Dvořák a jako dvanáctiletý zde roku 1853 ve zdejším kostele Narození Panny Marie hrál poprvé na varhany, díky Václavu Liehmannovi. Ten tedy pravděpodobně jako první objevil jeho hudební talent. Dokládá to i Dvořákova vzpomínka na Vepřek: '… tam jsem o pouti hrával pod vůdcovstvím bratra učitele, který tu kantoroval'."
"Václav Liehmann byl skvělý hudebník a kapelník, byl zván hrabětem Jindřichem Chotkem k rodinným a zahradním koncertům na zámek ve Veltrusích. Sem pak bral i mladšího bratra Antonína. (...) Ve veltruském zámeckém parku se na vodním kanále konaly plavby lodí s hosty hraběte Chotka, kterým vyhrávala kapela. Vždy zahrála jednu skladbu a poté se posunula o kus dále a opět hrála. Hajný Král hrál vodníka, byly zde i rusalky a další postavy. Zde mladý Antonín Dvořák získal inspiraci, když později komponoval operu 'Rusalka'."
"Ačkoliv se Václav Liehmann nenarodil ve Vepřku, prožil zde 58 let plodného života. Společně se svým bratrem Antonínem se zasloužil o objev hudebního génia Antonína Dvořáka. Jeho práce učitele, varhaníka a hudebníka byla vyvrcholením tradice vepřeckých učitelů-hudebníků." (Zdůrazněno autorem)
Kronikář Bruno Vognič se v textu také zmínil o vynikajícím hudebníkovi a tenoristovi Štěpánu Bendovi, že si ho Václav Liehmann, už jako řídící učitel, zvolil za podučitele a že i ten se podílet na hudební výuce Antonína Liehmanna. - Zde dodejme, že Štěpán Benda (1817-1903) odešel v roce 1840 na školu ve Veltrusích a je možné se v literatuře setkat s úvahami o veltruském Bendovi jako předobrazu postavy učitele Bendy z opery Antonína Dvořáka Jakobín (také ovšem se uvádí, že poředobrazem byl Antonín Liehmann nebo rovnou oba kantoři). K tomu napsal Otakar Špecinger na webové stránce veltruského zámu: "Bendu ostatně ve Veltrusích v letech své proslulosti nejednou navštívil i skladatel Antonín Dvořák, jemuž se tento zapálený hudebník spolu s nelahozeveským Josefem Spitzem stal předobrazem učitele v opeře Jakobín (další varianta předobrazu!) . Mnohokrát přece právě Benda vítal v čele dětského sboru u veltruského zámku představitele rodu Chotků, patronů místního kostela a školy, když se sem vracívali na léto. Zaslechneme-li tudíž překrásnou oslavnou píseň ,,Zdráv buď, ó pane náš...", ocitneme se zároveň vždycky také v někdejších chotkovských Veltrusích." Špecinger, Otakar Hudba na zámku ve Veltrusích. [online]. Viz také knihovna tohoto webu Po stopách Terinky z Jakobína, s. 4.
2/ Novoveský zpravodaj, 2021, květen, s. 21.
3/ Juřík, P. 150. výročí úmrtí významného vepřeckého rodáka (!), Novovecký zpravodaj, 2025, srpen, s. 23-24 s komentovanou fotopřílohou od B. Tobiáškové (převzato v tomto webu).