Zlonický muzikant v Litvě (Rudolf Liehmann)
KNIHOVNA | Stať o zlonickém rodákovi Rudolfu Liehmannovi (1855-1904) vydal jako samostatnou publikaci Vlastivědný kroužek Zlonicka v redakci Zdeňky Kuklové 1/ v roce 1993 jako poslední dokončenou práci Miroslava Hory (1916-1992), vedoucího Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích a také dlouholetého předsedy Vlastivědného kroužku Zlonicka. Publikace uzavřela úctyhodnou autorskou a ediční činnost Miroslava Hory. Ta ho spolu s obětavou a náročnou prací, kterou vynaložil na uchování a registraci cenného muzejního fondu (včetně notového archivu), zařadila po bok zakladatelů-budovatelů 2/ zlonického regionálního muzea.
Miroslav Hora se autorsky zabýval zprvu Antonínem Liehmannem, tedy otcem Rudolfa Liehmanna, zlonického učitele Antonína Dvořáka. Podle dostupných informací měl práci v roce 1982 dopsanou a chystal ji do tisku. 3/ Ale nakonec zůstalo při slovníkovém heslu v publikaci z roku 1989 Zlonice, jedna z kolébek české hudby. V této své klíčové publikaci se zmiňuje, že o Antonínu Liehmannovi je "zpracován životopis v mnoha knihách a publikacích" a odkazuje na knihu J. M. Květa Mládí Antonína Dvořáka z roku 1943. 4/
Pokud jde o zlonickou kantorskou rodinu Liehmannů, přesouvá svůj badatelský a autorský zájem na dceru Antonína Liehmanna Terezii Liehmannovou-Čapkovou (1840-1917). Její osud se na krátký čas střetl s osudem Antonína Dvořáka, kterému byla první mladistvou láskou. Samostatnou publikaci pak vydává nákladem vlastivědného kroužku o rok později, tedy v roce 1989, pod názvem Po stopách Terinky z Jakobína. 5/
Teprve pak Miroslav Hora zaměřuje bližší pozornost na Rudolfa Liehmanna, bratra Terezie (Terinky) Liehmannové, když ovšem nejprve uvedl kratší ale obsažnou informaci slovníkového rozsahu ve zmíněné už publikaci Zlonice, jedna z kolébek české hudby. Text o Rudolfu Liehmannovi mu umožnily více rozvést až jeho nejnovější badatelské zisky z posledních dvou let jeho života 1991-92. Rozhodujícím byl článek z litevského tisku, který mu poskytla muzikoložka, publicistka a kurátorka Českého muzea hudby dr. Dagmar Vanišová. 6/ Miroslav Hora doslova píše: "Až dosud jsem uváděl pro nás známá fakta, kde se nám jeví Rudolf Liehmann jako stovky jiných varhaníků, ředitelů kůrů a kapelníků, kteří vyšli z Čech a působili po celé Evropě. A náhle z článku, vydaném v litevském časopise Literatúra úmenas z roku 1983 se dozvídáme, že je významnou osobností litevské hudební kultury." 7/ A přepisuje a rozvádí do té doby v českém hudebním bádání řadu spíše neznámých faktů o synu Antonína Liehmanna Rudolfovi, zakladateli hudební školy, ve které dvacet let působil a podílel se tak na vzniku moderní litevské hudební kultury. Miroslav Hora text signoval časovým údajem: "Dokončeno 5. 9. 1992", tedy čtrnáct dnů před svojí smrtí.
Poznámky
1/ Zdeňka Kuklová (1936-2026) byla nejbližší spolupracovnicí Miroslava Hory a po jeho úmrtí také působila téměř patnáct let (do roku 2007) jako vedoucí památníku. Viz Zemřela paní Zdeňka Kuklová.
2/ Viz Zakladatelé / budovatelé.
3/ Při výroční schúzi vlastivědného kroužku v roce 1982 oznámil příznivec kroužku a sběratel dvořákovské literatury z Prahy Michal Bulíř, že přijímá editaci vzpomínek společnice manželky Antonína Dvořáka Barbory Škudérové z cesty do Ameriky, které vlastivědný kroužek získal a rozhodl se vlastním nákladem vydat (viz S Antonínem Dvořákem v Americe). A uvádí, že "pan Hora, předseda VKZ je v současné době zaneprázdněn, kromě své pravidelné činnosti zde v Památníku A. Dvořáka ještě svou prací o Ant. Liehmannovi, kterou chystá do tisku, a kromě toho má rozepsanou práci o bratrech Krumpholzových". M . Bulíř, Příspěvek k výroční schůzi v roce 1982. [Strojopis, 2 s.]. Archiv Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích.
4/ Viz Zlonice, jedna z kolébek české hudby, s. 7-8 a 23.
5/ Viz Po stopách Terinky z Jakobína.
6/ PhDr. Dagmar Vanišová - Štefancová (1957) v té době, tedy v roce 1991, byla spoluautorkou stálé expozice Muzea Antonína Dvořáka v Praze a zároveň v téže době spoluautorkou výstavy Antonín Dvořák, dokumenty života a díla pořádané v Lobkowickém paláci. Je mimo jiné také spoluautorkou pozdějších výstav, ale také odborných článků, k životu a dílu Josefa Suka (zetě Antonína Dvořáka) a k Českému kvartetu. Viz Český hudební slovník osob a institucí.
7/ Viz Hora, M. Zlonický muzikant..., s. 6.
K N I H O V N A