Ke vzniku a historii

V roce 1745, po dokončení kostela Nanebevzetí Panny Marie, byla dostavěna také budova barokního špitálu (hospitalu) pro zaměstnance šlechtické rodiny Kinských. Sloužil svému účelu až do počátku II. světové války. Po roce 1945 se budova začala měnil v ruinu. Znárodněním byla přidělena MNV Zlonice a ten ji v roce 1951 předal do užívání členům nově založeného Vlastivědného kroužku Zlonicka. Ti v roce 1952 do znovu vystavěné věžičky (viz. obr.) uložili pamětní listinu a vytištěné texty-relace o historii Zlonic, v té době vysílaných obecním rozhlasem. Společně pak se zaměstnanci stavebního podniku a dalšími občany dokázali v době, kdy byl všeho nedostatek a na příděl, z ruiny znovu vystavět budovu původního vzhledu. Rok 1954 byl pak rokem 50. výročí úmrtí Antonína Dvořáka a ve Zlonicích symbolicky 13. června, tedy v den skladatelových jmenin, byl slavnostně otevřen Dvořákův památník Zlonicka (tehdejší označení), kulturní centrum Zlonic a okolí. Mezi hosty byli i přední dvořákovští badatelé Otakar Šourek a Jan Miroslav Květ (na snímku naslouchají varhaní produkci prof. Miroslava Kampelsheimera ve zlonickém kostele). V roce 1984 se stala součástí areálu zlonického památníku také vedlejší budova, tzv. Varhaníkovna. Po období let 2008-2022, kdy spravovali památník zaměstnanci obce, byl dán v roce 2023 opět do užívání Vlastivědnému kroužku Zlonicka, který měl tu čest připravit o rok později oslavy sedmdesátého výročí otevření památníku.

K expozici

Vybavení bylo získáváno postupně z depozitářů jiných památkových objektů, od Českého hudebního fondu i od soukromých dárců. V expozici věnované Antonínu Dvořákovi se můžete seznámit se životem a dílem slavného skladatele a prohlédnout si předměty z jeho osobního vlastnictví věnované synem Otakarem. Vystaveny tu jsou předměty z osobního života hudebního skladatele, mezi které patří dirigentská taktovka, šperkovnice z ebenového dřeva – svatební dar manželům Dvořákovým od architekta Josefa Hlávky, kuřácká souprava z bůvolích rohů, lipová ratolest a medaile jako ocenění Dvořákovy práce, úmrtní lože či zrcadlo z pražského bytu v Žitné ulici. V hlavním sále Památníku je expozice dokládající bohaté hudební tradice našeho městečka. Najdete zde expozici Antonína Liehmanna, Dvořákova zlonického učitele, který rozvíjel jeho hudební talent. O vybavení Liehmannova bytu se zasloužili hlavně zloničtí občané. Fotografický materiál věnovali potomci Antonína Liehmanna. V přístavbě tzv. Varhaníkovny, v bývalé učebně, se od roku 1994 nachází pamětní síň zlonického rodáka Eduarda Ingriše, hudebního skladatele, cestovatele a mořeplavce, který od roku 1947 až do své smrti v roce 1991 žil v USA. Prostory památníku jsou využívány také pro pořádání koncertů, svatebních obřadů, výstav a dalších kulturních akcí.