Byl to dobrý člověk - Šedesát let od úmrtí Karla Zelenky

ZPRÁVY |  Pomenší štíhlý obrýlený muž s noblesou, často i s květinou v klopě. To byl Karel Zelenka (1893-1966). Dne 19. července 2026 uplynulo právě šedesát let od jeho úmrtí. Povoláním byl původně adjunkt (pomocný úředník) panství knížete Kinského, pak v knížecím pivovaru postupně účetní, správce a prokurista (zástupce firmy s plnou mocí), od r. 1953, kdy se pivovar stal Družstevní sladovnou, zde pracoval do odchodu do důchodu. Karel Zelenka však zanechal za sebou výraznou stopu především v kulturní historii Zlonic - jako nadšený, agilní a úspěšný dobrovolný vlastivědný pracovník.  

Z organizační vlastivědné práce 
Stál jako člen zlonického Ochotnického a vzdělávacího spolku Šubert u zrodu fondu pro postavení pomníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. Po zániku ochotnického spolku na přelomu padesátých let byl zvolen jedním z opatrovníků fondu, a tak v roce 1959 pomohl zajistil právoplatný převod financí z fondu na účet Vlastivědného kroužku Zlonicka, aby ten v budoucnu zamýšlený plán stavby pomníku realizoval. K tomu v roce 1966 skutečně došlo. 1/
Zmíněný Vlastivědný kroužek Zlonicka vznikl také z podnětu Karla Zelenky, když se sešlo na počátku roku 1951 několik nadšenců právě pro vlastivědnou práci v regionální historii. Byl zvolen nejprve zatímním a poté řádným předsedou Vlastivědného kroužku Zlonicka. 2/
A tak se mohl výrazně účastnit i na záchraně a renovaci barokní budovy bývalého panského špitálu (útulku pro přestárlé zaměstnance panství Kinských) a jejího zprovoznění roku 1954 jako Dvořákova památníku Zlonicka (viz fotografie vlevo při slavnostním proslovu před budovou Památníku). 
Úspěšně se také podílel, především s jednatelem Jiřím Kaprem, ale samozřejmě i s dalšími členy kroužku, na zásadním rozšíření muzejních sbírek a expozice Dvořákova památníku Zlonicka. Tak tomu bylo například při zdařilém jednání s Otakarem Dvořákem, který nabídl zlonickému Památníku, krátce před svou smrtí v roce 1961, několik autentických předmětů po svém otci; vedle korespodence probíhalo jednání i osobně ve vysocké vile Rusalce (viz fotografie vpravo u vily Rusalky při převzetí předmětů od manželů Dvořákových). 3/ Karel Zelenka také vedl bohatou korespodenci s badateli, kteří se věnovali dílu Antonína Dvořáka. 4/

Z tvůrčí vlastivědné práce
Karel Zelenka sepsal historii zlonického pivovaru a cukrovaru, zabýval se životopisy osobností, které měly vztah ke Zlonicím, napsal pojednání o řídícím učiteli Josefu Sedláčkovi, o Zlonicích, o Antonínu Dvořákovi 5/, připravil množství materiálu o Valeriánu Pejšovi a o Antonínu Liehmannovi, ten však už nestihl vydat. Shromáždil podklady o pěvci Josefu Lvovi pro knihu Hořké víno paní Julie Brožové-Malé. 6/ Uveřejňoval své texty v regionálním tisku. 7/
Měl jisté ambice dramatické a literární. V rámci zmíněné Ochotnické a vzdělávací jednoty Šubert hrál a režíroval divadlo, také poezie ho autorsky zajímala. "Jeho citově a myšlenkově bohaté verše znalo jen několik nejbližších přátel. 8/ 21. července 1966 jsme ho - spolu s hlasy zlonických zvonů - doprovodili na poslední cestě na zlonický hřbitov... Byl to dobrý člověk." 9/

Poznámky

1/  O fondu a odhalení pomníku viz na tomto webu Historie pomníku Antonína Dvořáka. Zde také uvedeno, že Karel Zelenka zemřel krátce před odhalením pomníku. Pomník byl odhalen 25. září 1966.
2/ Předsedou kroužku byl až do své smrti roku 1966, tedy rovných 15 let.
3/  K tomu na tomto webu příspěvek  Nejcennější exponáty Památníku.
4/ Podle Kol. aut. Zlonice 1705-2005, Zlonice: vydavatelství LUH, 2005, Slovníček vybraných osobností..., s. 115.
5/ Vlastivědným kroužkem Zlonicka posmrtně vydaná publikace Antonín Dvořák a Zlonice (1970), viz na tomto webu v Knihovně Antonin Dvořák a Zlonice.
6/ Podle NEUMANN J. (kronikář) Karel Zelenka. Zlonický zpravodaj. 2018, leden, s. [5]. O zmíněných knihách Julie Brožové-Malé viz na tomto webu Julie Brožoví-Malá Hořké víno (Ze zapomenutých knižních pokladů).
7/ Například v novinách Nové Lounsko, které vycházely v padesátých letech, příspěvek Za muzikou..., beletrizované zachycení odjezdu A. Dvořáka do Prahy na studie (NL, VII, č.47-8, 2.11.1957 1957); další příspěvek i ve Švermově gardě, podnikovém týdeníku stejnojmenného závodu ČKD ve Slaném, pod názvem Zlonická varhaníkovna (roč. I, č. 37, 27.9.1958), kdy sama varhaníkovna "vypráví" svůj příběh, také se zřetelem k zlonickému pobytu A. Dvořáka.
8/ Ovšem údajně vydal básnickou sbírku Z úhoru duše (podle sborníku Zlonice 1705-2005, viz. pozn. 4) a několik básní publikoval i v periodickém tisku (podle údajů Středočeské krajské knihovny v Kladně, kde je uváděný také jako básník, viz svkkl.cz.).
9/ Citace ze strojopisného textu Jubilejní ohlédnutí (1971, míněno dvacáté výročí založení vlastivědného kroužku), nesignováno, archiv Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích.