Byl to dobrý člověk - Šedesát let od úmrtí Karla Zelenky

ZPRÁVY |  Menší, štíhlý muž s noblesou, třeba i s květinou v klopě. To byl Karel Zelenka (1893-1966). Dne 19. července 2026 uplynulo právě šedesát let od jeho úmrtí. Povoláním byl původně adjunkt (pomocný úředník) panství knížete Kinského, pak v knížecím pivovaru postupně účetní, správce a prokurista (zástupce firmy s plnou mocí), od r. 1953, kdy se pivovar stal Družstevní sladovnou, zde pracoval až do odchodu do důchodu nadále jako úředník.
Karel Zelenka však zanechal za sebou výraznou stopu především v kulturní historii Zlonic - jako nadšený a agilní dobrovolný vlastivědný pracovník.  

Z organizační práce
Stál už v době před první světovou válkou jako mladý člen zlonického Ochotnického a vzdělávacího spolku Šubert u zrodu fondu pro postavení pomníku Antonínu Dvořákovi ve Zlonicích. Po zániku původního ochotnického spolku v padesátých letech zajitil převod finanční částky z fondu na účet nově vzniklého Vlastivědného kroužku Zlonicka, aby ten mohl v budoucnu zamýšlený plán realizovat. 1/
Zmíněný Vlastivědný kroužek Zlonicka vznikl také z podnětu Karla Zelenky, když se sešlo na počátku roku 1951 několik nadšenců právě pro vlastivědnou práci v regionální historii. Byl zvolen nejprve dočasným a poté na řadu let uznávaným předsedou Vlastivědného kroužku Zlonicka. A tak se mohl výrazně podílet i na záchraně, renovaci a v roce 1954 na zprovoznění bývalého panského špitálu (útulku pro přestárlé zaměstnance panství Kinských) jako Dvořákova památníku Zlonicka. 
Úspěšně se také podílel, spolu s jednatelem Jiřím Kaprem a dalšími členy kroužku, na rozšíření muzejní expozice, jako tomu bylo při jednání se synem skladatele Otakarem Dvořákem, nejprve prostřednictvím korespodence a pak osobně ve vysocké vile Rusalce v roce 1960. 3/ Vedl bohatou korespodenci s badateli, kteří se věnovali dílu Antonína Dvořáka. 4/

Z tvůrčí vlastivědné práce
Sepsal historii zlonického pivovaru a cukrovaru, zabýval se životopisy osobností, které měly vztah ke Zlonicím - napsal pojednání o řídícím učiteli Josefu Sedláčkovi, o Zlonicích, o Antonínu Dvořákovi 2/, připravil množství materiálu o Valeriánu Pejšovi a o Antonínu Liehmannovi, ten však už nestihl vydat. Mimo jiné připravil podklady o pěvci Josefu Lvovi pro knihu Hořké víno paní Julie Brožové-Malé. 5/  Uveřejňoval své texty v regionálním tisku.
Ovšem měl jisté ambice i dramatické a literární. V rámci ochotnické a vzdělávací jednoty Šubert hrál a režíroval ochotnické divadlo. "Také jeho citově a myšlenkově bohaté verše znalo jen několik nejbližších přátel 6/. 21. července 1966 jsme ho - spolu s hlasy zlonických zvonů - doprovodili na poslední cestě na zlonický hřbitov... Byl to dobrý člověk." 7/

Poznámky

1/  O fondu a odhalení pomníku viz na tomto webu Historie pomníku Antonína Dvořáka. Zde také uvedeno, že Karel Zelenka zemřel krátce před odhalením pomníku. Pomník byl odhalen 25. září 1966.
2/ Vlastivědným kroužkem Zlonicka posmrtně vydaná publikace Antonín Dvořák a Zlonice (1970), viz  na tomto webu v Knihovně Antonin Dvořák a Zlonice.
3/  K tomu na tomto webu příspěvek  Nejcennější exponáty Památníku.
4/ Podle Kol. aut. Zlonice 1705-2005, Zlonice: vydavatelství LUH, 2005, Slovníček vybraných osobností..., s. 115.
5/ Podle NEUMANN J. (kronikář) Karel Zelenka. Zlonický zpravodaj. 2018, leden, s. [5]. O zmíněných knihách Julie Brožové-Malé viz na tomto webu Julie Brožoví-Malá Hořké víno (Ze zapomenutých knižních pokladů).
6/ Podle některých informací (viz pozn. 4) vydal básnickou sbírku Z úhoru duše.
7/ Citace z několikastránkového strojopisného textu Jubilejní ohlédnutí (1971, míněno dvacáté výročí založení vlastivědného kroužku), nesignováno, archiv Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích.