Zdenka Englichová o těch Zlonicích něco ze svých vzpomínek

KNIHOVNA | Kdo byla Zdenka Englichová? Byla vnučkou Terezie (Terinky) Liehmannové-Čapkové, dcery Antonína Liehmanna (1808-1879), učitele Antonína Dvořáka za jeho pobytu ve Zlonicích v letech 1853-57. Narodila se v roce 1908 a do Zlonic se dostala v době první světové války, jak uvedla ve vzpomínkách. Žila zde po tři léta u svého strýce, zlonického faráře (děkana) Josefa Jaška 1/, který byl jejím poručníkem. Zdenčina matka, Milada Čapková, vdova s pěti dětmi, se tak snažila řešit těžké životní podmínky válečného období. S ostatními dětmi jí pomohly sestry Marie a Ema, také bratr Karel. Pro Zdenku však, jak také vzpomenula, zlonické roky byly "nejkrásnější roky dětství".
Předcházela tragická událost
Na neutěšené rodinné poměry jistě mělo rozhodující vliv úmrtí otce Jana Čapka krátce před první světovou válkou. Byla to tragická událost, která poznamenala i závěr života Terezie (Terinky) Liehmannové-Čapkové . Ta v roce 1908 navštívila rodinu, která žila v městě Nisko na východě Polska. Zdenka se zde právě narodila jako nejmladší z pěti dětí. Terezie (Terinka) Liehmannová-Čapková pak odtud doprovázela svého nemocného syna Jana (Hanuše) Čapka na lázeňské léčení. Ten ji ale ve Vídni zemřel doslova v náručí. Zařídila pohřeb a pomáhala početné rodině v návratu do Čech. 2/
Jak je to se vzpomínkami
Devět hustě strojopisně popsaných stránek textu vzpomínek na Zlonice je uloženo v archivu Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. Zdenka Englichová vzpomínky zaznamenala v roce 1992. 3/ Uvedla také, že ji motivovalo rozhlasové vystoupení Miroslava Hory, vedoucího zlonického Památníku, při výročí dvořákovských oslav předcházejícího roku. Jde tedy o druhou verzi textu vzpomínek, protože Miroslav Hora podrobně popsal navázání písemného a poté i osobného kontaktu se Zdenkou Englichovou už v roce 1989 ve své publikaci Po stopách Terinky z Jakobína. Zde také poznamenal, že "paní Zdenka Englichová, roz. Čapková, vnučka Terinky, nám poskytla nejen vlastní vzpomínky a památkové předměty, ale umožnila nám navázat styk s ostatními potomky Terinky. Většina z nich na naše dopisy odpověděla a rozšířila naše poznatky i exponáty."4/

Poznámky
K fotografiím
Jedná se o dvě staré pohlednice a reprodukci obrazu. Pohlednice zobrazují ulici dnes nazývanou Dvořákova v době první světové války, kdy ve Zlonicích bydlela malá Zdenka. Na první pohlednici ulice směřuje k bývalé Velké hospodě, kde bydlela za svého pobytu rodina Dvořáků (na budově je od roku 1923 pamětní deska) a k areálu bývalého panského statku, kde bydlel za svého zlonického pobytu mladý Antonín Dvořák. Na druhé pohlednici je ulice zobrazena v opačném směru, směřuje na dnešní náměstí Pod Lipami s kostelem a dále k budově špitálu, dnes Památníku A. Dvořáka ve Zlonicích. Třetí fotografie je černobílou reprodukcí obrazu zpodobňujícího kněze Josefa Jaška, k tomu viz poznámka 1.
K textu
1/ Josef Jaška (1874-1925), terezínský rodák, kontroverzní zlonický farář a poté děkan. Několik let byl také učitelem dcer hraběte Rudolfa Kinského, na zlonickou faru se dostal díky jeho přízni v roce 1909. Vyznamenal se v roce 1917 svým neohroženým, byť nakonec neúčinným protestem proti rekvírování zlonických zvonů, podařilo se mu však zachránit dva vzácné zvony v nedaleké zvonici v Pálečku. Portrét Pátera Josefa Jašky, zachycený zlonickým akademickým malířem Václavem Tomanem (rodákem z Brňan), byl původně zavěšen v hlavním sále zlonické fary. Viz PŘIBYL, V. Zvonice našeho kraje. Kladno: Okresní úřad Kladno, 1992. 
2/ HORA, M. Po stopách Terinky z Jakobína. Zlonice: Vlastivědný kroužek Zlonicka, 1985, s. 24. Viz Knihovna tohoto webu Po stopách Terinky z Jakobina.
3/ Vzpomínky Zdenky Englichové jsou také zveřejněny na webu městyse Zlonice (Kroniky a archivalie) s označením Nalezeno v PAD (Památníku Antonína Dvořáka).
4/ HORA, M. Po stopách... s. 29. - "Terinka z Jakobína", Terezie (Terinka) Liehmannová-Čapková, žila poslední roky u své dcery Marie Seykorové a zde je pochována. Její hrob byl jedním z cílů zájezdu po stopách Antonína Dvořáka, který pořádal zlonický vlastivědný kroužek 30. 5. 2026. Viz příspěvek na tomto webu Po stopách Antonína Dvořáka.

K N I H O V N A