Zdenka Englichová:  Moje vzpomínky na Zlonice

KNIHOVNA | Kdo byla Zdenka Englichová? Byla vnučkou Terezie (Terinky) Liehmannové-Čapkové, dcery Antonína Liehmanna (1808-1879), učitele Antonína Dvořáka za jeho pobytu ve Zlonicích v letech 1853-57. Narodila se v roce 1908 a do Zlonic se dostala v době první světové války, jak uvedla ve vzpomínkách. Žila zde po tři léta u svého strýce, zlonického faráře (děkana) Josefa Jaška 1/, který ji byl poručníkem. Zdenčina matka, Milada Čapková, vdova s pěti dětmi, se tak snažila řešit těžké životní podmínky válečného období. S ostatními dětmi jí pomohly sestry Marie a Ema, také bratr Karel. Pro Zdenku však, jak také vzpomenula, zlonické roky byly "nejkrásnější roky dětství".
Předcházela tragická událost
Na neutěšené rodinné poměry jistě mělo rozhodující vliv úmrtí otce Jana Čapka krátce před první světovou válkou. Byla to tragická událost, která poznamenala i závěr života Terezie (Terinky) Liehmannové-Čapkové . Ta v roce 1908 navštívila rodinu, která žila v městě Nisko na východě Polska. Zdenka se zde právě narodila jako nejmladší z pěti dětí. Terezie (Terinka) Liehmannová-Čapková pak odtud doprovázela svého onemocnělého syna Jana (Hanuše) Čapka na lázeňské léčení. Ten ji ale ve Vídni zemřel doslova v náručí. Zařídila pohřeb a pomáhala početné rodině v návratu do Čech. 2/
Jak je to se vzpomínkami
Autorsky a časově přímo neoznačený text vzpomínek na Zlonice, který je uložený v archivu Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích, sepsala Zdenka Englichová evidentně v roce 1992. Výslovně uvedla, že ji motivovalo rozhlasové vystoupení Miroslava Hory, vedoucího zlonického Památníku, při výročí dvořákovských oslav předcházejícího roku. Zjevně jde tedy o druhou verzi textu vzpomínek, protože Miroslav Hora podrobně popsal navázání písemného a poté i osobného kontaktu se Zdenkou Englichovou už v roce 1989 ve své publikaci Po stopách Terinky z Jakobína. Zde také poznamenal, že "paní Zdenka Englichová, roz. Čapková, vnučka Terinky, nám poskytla nejen vlastní vzpomínky a památkové předměty, ale umožnila nám navázat styk s ostatními potomky Terinky. Většina z nich na naše dopisy odpověděla a rozšířila naše poznatky i exponáty."3/

Poznámky
K fotografiím: Jedná se o staré pohlednice z doby první světové války, tedy z doby pobytu malé Zdenky. Obě zobrazují část ulice, která se dnes nazývá Dvořákova (!). Na první pohlednici za skupinou osob ulice ústí do volného prostranství, z jedné strany s bývalou Velkou hospodou, kde bydlela za svého pobytu rodina Dvořáků, na budově je od roku 1923 pamětní deska, z druhé strany prostranství je pak vstup s bránou do areálu bývalého panského statku, kde bydlel za svého zlonického pobytu mladý Antonín Dvořák. - Na druhé pohlednici je ulice vyfocena v opačném směru, vzadu ústí na dnešní náměstí Pod Lipami se zlonickým kostelem, odkud je už vidět i blízká budova tehdejšího špitálu, dnes Památníku A. Dvořáka ve Zlonicích. 
1/ Josef Jaška (1874-1925), terezínský rodák, jinak dost kontroverzní zlonický farář a poté děkan se ale vyznamenal v roce 1917 svým neohroženým, byť nakonec neúčinným postojem proti rekvírování zvonů ve Zlonicích, podařilo se mu však zachránit dva vzácné zvony ze tří v nedaleké zvonici v Pálečku. Portrét Pátera Josefa Jašky, zachycený zlonickým akademickým malířem Václavem Tomanem (rodákem z Brňan), byl původně zavěšen v hlavním sále zlonické fary. Viz PŘIBYL, V. Zvonice našeho kraje. Kladno: Okresní úřad Kladno, 1992. 
2/ HORA, M. Po stopách Terinky z Jakobína. Zlonice: Vlastivědný kroužek Zlonicka, 1985, s. 24. Viz Knihovna tohoto webu Po stopách Terinky z Jakobina.
3/ Tamtéž, s. 29. - "Terinka z Jakobína", Terezie (Terinka) Liehmannová-Čapková, žila poslední roky u své dcery Marie Seykorové a zde je pochována. Její hrob byl jedním z cílů zájezdu po stopách Antonína Dvořáka, který pořádal zlonický vlastivědný kroužek 30. 5. 2026. Viz příspěvek na tomto webu Po stopách Antonína Dvořáka.

K N I H O V N A